Pcháč bezlodyžný (Cirsium acaulon) a jeho problematické chromozomy

Téma již má řešitele.
Řešitel
Dita Vysloužilová - Gymnázium Brno, Křenová, příspěvková organizace
Instituce
Masarykova univerzita
Fakulta/ústav
Fakulta přírodovědecká
Další údaje o pracovišti
Ústav botaniky a zoologie
Lektoři
Jakub Šmerda

Velikost genomu (jádra) je považována za spolehlivý taxonomický znak, který bývá velmi stabilní. Zdá se, že toto neplatí u pcháče bezlodyžného (Cirsium acaulon), u kterého byly opakovaně detekovány dvě odlišné velikosti genomu (dva odlišné cytotypy).  V přírodě lze pozorovat populace s "malým" genomem nebo smíšené s "malým" a "velkým" genomem.  V literatuře jsou popisovány případy, kdy u některých jedinců pcháče bezlodyžného byly zaznamenány tzv. B-chromozomy. Nicméně, rozdíl ve velikosti genomů u obou cytotypů je poměrně veliký (cca 6%) a B-chromozomy by tak nemusely být jen jedinou příčinou rozdílné velikosti genomu.  

Práce by se měla pokusit najít odpovědi na otázky: 1) Je rozkolísání ve velikosti genomu opravdu způsobeno B-chromozomy nebo aneuploidií? 2) Mohou být velikosti genomů spojené s určitým pohlavím? 3) Má rozložení populací (smíšené vs. nesmíšené) nějaký smysl (např.: populace se smíšenými cytotypy se vyskytují jen na okraji areálu výskytu, jako důsledek mezidruhové hybridizace)? 4) Je rozkolísání ve velikosti genomu důsledkem mezidruhové hybridizace?  5) Jak se velikosti genomů dědí?