Studování role signální dráhy NOTCH ve vývoji mléčné žlázy a kancerogenezi pomocí 3D kultur

Téma dosud nemá řešitele. Máš-li o něj zájem, zaregistruj se a přihlaš se k tématu.
Instituce
Masarykova univerzita
Fakulta/ústav
Fakulta lékařská
Další údaje o pracovišti
Ústav histologie a embryologie
Lektoři
Zuzana Sumbalová Koledová

Rakovina prsu je nejčastější nádorové onemocnění žen. Pro úspěšnou a účinnou léčbu je nutné znát molekulární podstatu nádoru. Protože nádorové buňky nevynalézají nové mechanismy, ale propůjčují si mechanismy normálního vývoje orgánu, které zapínají v nesprávný čas a s nesprávnou intenzitou, můžeme studiem vývoje mléčné žlázy odhalit mechanismy, které jsou důležité i v nádorech.

Jedním z kritických momentů vývoje mléčné žlázy je puberta, kdy dochází k růstu epitelových duktů a jejich a jejich invazi do okolního stromatu. Hnacím motorem tohoto růstu jsou terminální koncové pupeny (TEBs). TEBs jsou kyjovité struktury složené z mnoha vnitřních vrstev luminálních buněk a jedné povrchové vrstvy myoepitelových buněk. TEBs obsahují mnoho dělících se buněk a představují vývojový protipól nádorů. Na rozdíl od nádorů jsou však TEBs plně pod kontrolou a v případě potřeby se jejich růst a invaze do okolní tkáně zastaví.

Na základě našich dosavadních zjištění a dostupné literatury předpokládáme, že tím, co chrání TEBs před nádorovým zvrhnutím, jsou myoepitelové buňky na jeho povrchu. Ztráta myoepitelových buněk je totiž jedním z prvních znaků invazivních nádorů.

V současnosti není známo, jaké signální dráhy udržují myoepitelové buňky na povrchu TEBs.  Cílem této práce je pomocí kultur organoidů, mikroskopického snímání a imunobarvení prostudovat, zda-li tuto funkci plní signální dráha NOTCH, která je jednou z konzervovaných drah komunikace sousedících buněk a naše prvotní experimenty naznačují, že její inhibice vede k invazi luminálních buněk z TEB do stromatu.   

Student/ka se v laboratoři seznámí s nejmodernější technikou 3D buněčných kultur (organoidy), naučí se sledovat a fotografovat buňky pomocí mikroskopu a fluorescenčně barvit buňky, vyhodnocovat a interpretovat data. Výsledky práce pomohou lépe pochopit, jak je vývoj mléčné žlázy řízen signalizací NOTCH a zda-li je tato dráha odpovědná za bariérovou funkci myoepitelových buněk, bránící vzniku nádorů prsu.

 

Co očekáváme?

- Základní (SŠ) znalost buněčné biologie.
- Počítačovou dovednost a vlastní počítač – pro práci s výslednými daty „na doma“. 
- Pracovitost, píli, ochotu se učit a poznávat nové věci, samostatnost, zručnost, spolehlivost a schopnost týmové práce.
- Pravidelnou návštěvu naší laboratoře (pár hodin týdně).
- Schopnost číst texty v AJ.

Co nabízíme?

- Osobní přístup, radu a podporu při řešení projektu na bázi pravidelných setkání se školitelkou.
- Podporu při psaní SOČ a prezentování výsledků (od školního po mezinárodní kolo).
- Zkušenost s prací v moderní laboratoři na vysoce aktuálním a atraktivním tématu.
- Práci v příjemném prostředí sympatického a přátelského vědeckého kolektivu.
- Možnost na práci navázat, staneš-li se studentem MU.