Brno vědecké – Brno univerzitní. Josef Macůrek a jeho vklad brněnské vědě.

Téma dosud nemá řešitele. Máš-li o něj zájem, zaregistruj se a přihlaš se k tématu.
Instituce
Historický ústav AV ČR, v. v. i.
Další údaje o pracovišti
Historický ústav AV ČR, v. v. i., pobočka Brno
Lektoři
Radomír Vlček

V uplynulých dvou letech si několik brněnských vysokých škol připomenulo významná výročí své existence: Masarykova a Mendlova univerzita byly založeny roku 1919, Vysoké učení technické si v roce 2019 připomenulo 120 let své existence. Za tu dobu na nich, ale i na dalších vysokých školách a badatelských ústavech Akademie věd se sídlem v Brně vznikla řada excelentních poznatků, patentů, knih … Cílem projektu je rozvinutí poznání o jednom z badatelských společensko-vědních zamření, které se svým obsahem stalo v meziválečném Československu, stejně jako v celém středoevropském prostoru unikátní. Především šlo o metodologii, jíž byl vlastní unikátní kritický přístup. Šlo o bádání, které je v posledních desetiletích podceňováno, a to poznávání minulosti východní, středovýchodní a jihovýchodní Evropy činěné na reálném, především pramenném základě bez apriorně hodnotících snah. Zakladatelem tohoto studia (tzv. historické slavistiky a historické rusistiky) na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity byl prof. Josef Macůrek, od jehož narození uplyne právě letos 120 let. SOČ by měla přispět k poznání jeho života a díla. Založena by měla být na seznámení se s dosavadními ojedinělými dílčími studiemi o něm, na archivním materiálu týkající se této osobnosti, který je soustředěný v Archivu Masarykovy univerzity, a jeho tvorby, která je dostupná v knihovně Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a v Moravské zemské knihovně. Metodologicky se bude jednat o historickou analýzu spojenou s komparací poznatků zjištěných z pramenů a literatury. Časově se dotkne především období 1935–1970, kdy J. Macůrek aktivně působil na Masarykově univerzitě v Brně a současně ve Slovanském ústavu v Praze. V letech 1968–1969 byl ředitelem Ústavu dějin východní Evropy ČSAV, který se měl stát součástí sestavy evropských badatelských institucí tzv. Osteuropaforschung. Toto Macůrkovo úsilí bylo jedním z hlavních důvodů, proč musel na počátku normalizace z badatelského a pedagogického procesu opustit. Poznání jeho života a díla je tudíž i příspěvkem k poznání konkrétní minulosti – dějin 20. století s akcentem jejich 2. poloviny.