Stabilizace léčiv – jevy doprovázející mrazení a lyofilizaci

Téma již má řešitele.
Řešitel
Veronika Kristová - Gymnázium a střední odborná škola Mikulov, příspěvková organizace
Instituce
Masarykova univerzita
Fakulta/ústav
Fakulta přírodovědecká
Další údaje o pracovišti
Ústav chemie
Lektoři
Dominik Heger
Podpora
JCMM podpořila toto SOČ téma částkou 16 000 Kč na materiál a částkou 10 000 Kč na honorář školitele.

Dnešní svět bychom si bez léků dokázali představit asi jen těžko, vývoj a výroba léčiv se za posledních několik dekád rozmáhá raketovým tempem. Dnes jsme již schopní léčit většinu běžných nemocí, vyvíjíme léčiva i na ty nejvzácnější choroby, a některým dokonce umíme za pomocí vakcín předcházet. Vývin a výroba léčiv je ovšem pouze začátek, dále je potřeba řešit také jejich uskladňování a distribuci. Z hlediska složení jsou léčiva převážně organické látky a proteiny, které jsou často náchylné na okolní podmínky a mají silné tendence se rozkládat, což komplikuje zdánlivě jednoduchý problém jejich uchovávání. Farmaceutické firmy a vědci se proto snaží optimalizovat metody, kterými léčiva dokážou stabilizovat. V posledních letech je používaná velmi populární metoda lyofilizace – tzv. sušení mrazem, jejímž prvním krokem je mražení.

Procesy probíhající během lyofilizace ovšem mohou výrazně poškodit aktivní látku (léčivo), a tím i mnohonásobně snížit její účinnost. Výzkum stabilizace léčiv a jejich uskladňování je zcela zásadní, a je třeba dobře pochopit a popsat vlivy jednotlivých kroků lyofilizace. Nejkritičtější částí je mrazení, kdy může dojít například ke změně pH, zkoncentrování a zvýšení agregace látek. Abychom těmto nežádoucím efektům mohli předcházet, je potřeba prozkoumat jednotlivé druhy stabilizátorů, rychlosti mražení či teplotu, při které jsou látky v chladu uskladněny.

Hledáme nadšené zájemce o spolupráci s našim týmem, abychom lépe popsali chování roztoků léčiv během mrazení a lyofilizace!

Zájemce se bude moci naučit: