Fluorescenční barviva emitující v daleké červené a blízké infračervené oblasti

Téma dosud nemá řešitele. Máš-li o něj zájem, zaregistruj se a přihlaš se k tématu.
Instituce
Masarykova univerzita
Fakulta/ústav
Fakulta přírodovědecká
Další údaje o pracovišti
RECETOX
Lektoři
Peter Šebej

Nízkomolekulární barviva nacházejí široké uplatnění v molekulární biologii, imunologii, histochemii, biomedicíně a diagnostických metodách. Předmětem zájmu jsou dnes zejména ty, které absorbují a emitují v červené a blízké infračervené oblasti, kde jsou savčí tkáně nejtransparentnější. Vývoj barviv obecně propojuje využití metod moderní organické chemie, stanovení fyzikálně-chemických vlastností (např. rozpustnost, chování při různém pH, stabilita v roztoku, fotochemická degradace atd.), spektroskopické měření jejich fotofyzikálních vlastností a odhalování vztahů mezi strukturou barviv a vlastnostmi, které pak lze použít jako zpětnou vazbu a vstupní data pro vývoj barviv s požadovanými vlastnostmi, nebo pro konkrétní aplikaci. Navazujícím krokem je pak testování v modelových systémech, např. buněčných kulturách. Barviva lze využívat jako volné molekuly, nebo přes linker připojit např. na biomakromolekuly, jiné biologicky aktivní látky, rozpoznávací nebo afinitní jednotky a jiné.

V rámci tohoto projektu se konkrétně zaměříme na polymethinová barviva (s řetězcem -(CH)n= jako chromoforem) s vhodnými koncovými jednotkami (např. cyaniny) a případně i s cyklem vloženým do polymethinu.