Využití 3D organoidů pro výzkum mozkových nádorů
Téma již má řešitele.- Řešitel
- Zuzana Zelenková - Gymnázium Brno-Řečkovice, příspěvková organizace
- Instituce
- Masarykova univerzita
- Fakulta/ústav
- Fakulta lékařská
- Další údaje o pracovišti
- Ústav histologie a embryologie
- Lektoři
- Dáša Bohačiaková
- Podpora
- JCMM podpořila toto SOČ téma částkou 20 000 Kč na materiál a částkou 10 000 Kč na honorář školitele.
Glioblastoma multiforme (GBM, Glioblastom) je agresivní nádorové onemocnění mozku vyznačující se vysokou mírou heterogenity. Navzdory intenzivnímu studiu i léčbě zůstává v současné době prognóza pacientů s glioblastomem velmi špatná. Důvodem je zejména to, že si glioblastom často vytváří rezistenci vůči chemoterapeutické a radioterapeutické léčbě a dochází k remisi nádoru. Lepší pochopení patofyziologie glioblastomu je prvním krokem k vyvinutí lépe cílených léčiv a zlepšení prognózy tohoto onemocnění.
Z dosavadních poznatků je známo, že standardní in vitro 2D kultivační podmínky glioblastomových buněk nedostatečně rekapitulují vlastnosti původní nádorové tkáně a nepředstavují tak vhodný model pro studium tohoto onemocnění. Důležitou roli v relevanci modelu hraje navození mikroprostředí mozkové tkáně a také výběr glioblastomové linie, kdy pouze některé linie stále nesou fenotyp původního nádoru. V minulosti úspěšné osvojení si metody diferenciace lidských cerebrálních organoidů v naší laboratoři otevírá možnost studovat glioblastomové buňky v mikroprostředí mozku, jak k tomu dochází in vivo.
Cílem této práce proto bude modelovat interakci glioblastomu a zdravé mozkové tkáně pomocí 3D sféroidů glioblastomových buněk a cerebrálních organoidů derivivaných z indukovaných pluripotentních kmenových buněk. V práci bude prováděno srovnání několika glioblastomových linií a jejich schopnost migrace skrz zdravou tkáň cerebrálního organoidu, čímž bude sledována jejich agresivita. Dále budou analyzovány případné změny, které nastaly během interakce glioblastomu s cerebrálním organoidem na úrovni genové exprese v obou typech tkáně. Získané poznatky přispějí k pochopení biologických vlastností glioblastomu a jeho heterogenity. Vzniklý model onemocnění může v budoucnu také sloužit k anýze molekulární podstaty migrace glioblastomových buněk v mozkové tkáni a také k testování léčiv a jejich vlivu na rozvoj a zastavení této nemoci.