Pro studenty

Sýr v době kamenné? Složení stravy prvních zemědělských komunit na území dnešní Moravy.

Jak ukazují etnografické studie, strava je relativně stabilním aspektem životního stylu. Proto je její studium u archaických populací důležitým zdrojem poznání chování člověka v minulosti. Studium života předliterálních společností, které nám o sobě nezanechaly žádné písemné prameny, je plně závislé na pramenech archeologických. Archeologické prameny představují hmotné pozůstatky různorodých aktivit, tedy nejen  předměty, které člověk záměrně vyrobil, tzv. artefakty (např. dům, sekera, keramická nádoba), ale zahrnují také skupiny předmětů, které vznikly nezáměrně. V kontextu stravy pak takové nezáměrně vzniklé prameny může představovat odpad produkovaný během procesu zpracování potravy. Kosti, kůže a jiné živočišné či rostlinné zbytky uměl člověk zpracovat. Stravovací návyky však zanechávají stopy i na mikroskopické úrovni, tedy stopy pouhým okem „neviditelné“. Mezi takové stopy můžeme řadit také organické zbytky na keramických nádobách, které nám mohou referovat nejen o pestrosti stravy v rámci dané komunity, ale také o stravovacích návycích obecně z hlediska technologických dovedností a využívání zdrojů v konkrétním regionu a čase.

Předmětem studia projektu středoškolské  odborné činnosti je výzkum stravy prvních zemědělců v období raného neolitu (cca 5600-4800 př. n. l) na území dnešní Moravy. První zemědělci jsou v archeologickém kontextu spjati s tzv. kulturou s lineární keramikou. Komunity prvních zemědělců nám zanechaly četné pozůstatky, v rámci nichž kvantitativně významně převažují právě fragmenty keramických nádob. Výchozí metodou je analýza lipidů (živočišné a rostlinné tuky, vosky,  oleje, hormony, vitamíny), zachovaných v mikroporézní hmotě keramických nádob. Díky tomu můžeme rekonstruovat aktivity z hlediska strategie výživy, ale i typologického rozdělení keramických nádob podle účelu použití (skladování, vaření, stolování, zásobování vodou atd.) či technologické dovednosti zpracování potravy a využívání zdrojů.

V kontextu využívání zdrojů je frekventovanou otázkou evropského výzkumu laktační perzistence. Prevalence (demografický ukazatel) laktózové intolerance mezi ranou zemědělskou populací je dnes částečně prokázán díky genetickému výzkumu archaické DNA. Fermentací mléka na jogurty a sýry se každopádně snižuje obsah laktózy a tyto výrobky jsou významným zdrojem výživy. Má se za to, že tyto mléčné výrobky tvořily významnou součást jídelníčku již u komunit prvních zemědělců.

Současné poznatky na poli takového výzkumu v rámci Moravy jsou poměrně skromné, vycházejí spíše z výsledků výzkumů ze sousedních zemí (Čechy, Dolní Rakousko, Německo, Francie, Polsko aj.), případně ojedinělých studií, jejichž vědecké cíle byly širší než rozbor neolitické stravy (např. Vostrovská 2018).

 

V prvotní fázi projektu proběhne rešerše odborné literatury. Poté bude následovat definování zkoumaných lokalit. Projekt bude pracovat s vybranými archeologickými lokalitami. Jako případové studie budou zahrnuty i lokality, které byly již dříve podrobeny jiným analýzám z hlediska stravy, a poskytují tak komplexnější vhled do dané problematiky (např. Vostrovská 2018; Malíšková 2019 atd.). Z vybraných lokalit bude vytvořen reprezentativní soubor keramických nádob; keramické nádoby budou zastoupeny různými tvary. Tyto archeologické nádoby budou odeslány na analýzu zbytků lipidů do laboratoře analytické chemie. Laboratorní výsledky budou vyhodnoceny v kontextu výsledků výzkumu stravy v oblasti kultury s lineární keramikou z dalších evropských regionů. Výsledkem multidisciplinárně pojatého projektu by měl být soubor údajů o subsistenční strategii (=chování lidí, které je vede k přežití v daném prostředí, tato strategie souvisí zejména se získáváním potravy (lov či sběr) ale také s přizpůsobením se klimatu), kterou lze vyhodnotit v sociálních, ekonomických a chronologických souvislostech společnosti prvních zemědělců na Moravě.

 

Základní literatura:

Hachem, L. – Hamon, C. 2014: Linear Pottery Culture Household Organisation. An Economic Model, Proceedings of the British Academy 198, 159–180.

Hohle, I. 2007: Social dynamics and mobility: Discussing ‘households’ in Linear Pottery Culture research (6 ML BC). In: Heitz, C. – Stapfer, R., Mobility and pottery production. Leiden, 115–140.

Last, J. 2015: Longhouse Lifestyles in the Central European Neolithic. In: Ch. Fowler – J. Harding – D. Hofmann, The Oxford Handbook of Neolithic Europe.

Malíšková, J. 2019: Vývoj kultury s lineární keramikou v mikroregionu povodí řeky Dřevnice. Diplomová magisterská práce uložená v archivu ÚAM Brno.

Matlova, V. et al. 2017: Defining pottery use and animal management at the Neolithic site of Bylany, Journal of Archaeolocal Science:Reports 14, 262-274.

Vostrovská, I. 2018: Těšetice-Kyjovice – Komunitní areál prvních zemědělců. Disertační práce uložená v archivu ÚAM Brno.