Hlasová aktivita a hnízdní ekologie sluky lesní Scolopax rusticola v České republice
Ročník: 43 (2020/21)
Kategorie: 8: ochrana a tvorba životního prostředí
3. místo 
Přestože je sluka lesní jeden z našich nejpočetnějších ptáků ze skupiny bahňáků v České republice,
o její hnízdní ekologii příliš mnoho nevíme. Žije velmi skrytě a nenápadně. Jedinou výjimku činí její tok, během kterého můžeme sluku zaznamenat v lesním prostředí během soumraku od února
do července. Napříč Evropou se ale její hnízdní strategie liší, ve Velké Británii a v Rusku ji můžeme nejčastěji zastihnout tokat v květnu až červnu, naopak v Azorách je tomu tak v dubnu a ve Švédsku sluka toká v přibližně ve stále stejné intenzitě během sezóny. Podle české literatury je sluka
u nás nejsnáze k zastižení v období příletu a jarní migrace, v březnu až dubnu, s klesající pravděpodobností pozorování do letních měsíců. Tyto informace však často pochází pouze z lokálních záznamů nebo mysliveckých poznatků a podrobnější výzkum hnízdní ekologie a toku sluky lesní u nás nikdy neproběhl.
Proto jsem se zaměřila na důkladnější prozkoumání hlasové aktivity a hnízdní ekologie sluky lesní v České republice za pomoci dobrovolných mapovatelů v rámci projektu občanské vědy. Konkrétně jsem zjišťovala:
• Jaké faktory ovlivňují výběr hnízdního prostředí sluky lesní;
• Jaký je vliv sezóny a nadmořské výšky na hlasovou aktivitu sluky lesní;
• Jaký je vliv početnosti sluky lesní na lokalitě na její hlasovou aktivitu;
• Jaké jsou dříve neznámé lokality s výskytem sluky lesní zjištěné pomocí projektu slučí hodinovka, popř. jaké je nejspíše aktuální rozšíření sluky lesní v rámci České republiky pro období 2014–2020;
• Zdali je možné rozeznat individuální tokající sluky pomocí akustických nahrávek;
• Jak bude projekt občanské vědy „Slučí hodinovka“ fungovat se zapojením široké veřejnosti a zda bude vhodné s ním nadále pokračovat.