Biomarkery stárnutí u české populace starší 90 let

K tématu se již není možné přihlásit. Školitel vybírá řešitele z přihlášených zájemců.
Instituce
Masarykova univerzita
Fakulta/ústav
Fakulta lékařská
Další údaje o pracovišti
Ústav patologické fyziologie
Lektoři
Julie Dobrovolná

Zatímco chronologický věk, tedy věk kalendářní, označuje počet dnů, měsíců, let či dekád, po které žijeme, biologický věk označuje de facto vlastní "opotřebení" tkání, ke kterému v souvislosti se stárnutím dochází. S věkem se významně zvyšuje vnímavost vůči širokému spektru chorob, přičemž některé z nich vedou k výraznému zhoršení kvality života při nezkrácené očekávané délce života, zatímco jiné očekávanou délku života výrazně zkracují. I když je chronologický věk nenahraditelným ukazatelem rizika některých chorob, mohou mít dvě osoby stejného chronologického věku významně odlišný věk biologický a mohou mít i významně odlišné individuální riziko chorob, jejichž incidence s věkem narůstá. V současnosti neexistují jednoduché a finančně nenáročné metody určení biologického věku jedince. Identifikace vhodných biomarkerů a jejich použití k určení biologického věku by mohlo tedy zlepšit nejen odhad rizika vývoje některých komplexních chorob, ale i odhad léčebné odpovědi či určení typu rehabilitace. Záměrem tohoto projektu je proto identifikovat a validovat sadu nových biomarkerů stárnutí nebo jejich kombinací s cílem určit klinický potenciál těchto biomarkerů/kombinací pro odhad biologického věku jedince.