Pro školitele

Svámí Vivékánanda byl prvním indickým guruem na Západě. Svou slavnou přednášku proslovil na Světovém parlamentu náboženství v Chicagu v roce 1892. Jeho úspěšné působení na Západě bylo možné díky jeho kulturnímu odcizení v kontextu dobové Indie. Jednalo se o příslušníka nové společenské třídy vzdělané na nově vybudovaných anglických univerzitách v Indii. Tato společenská třída měla být elitou vzdělávanou pro potřeby britské koloniální správy. Ve svém životě podléhali dvojímu tlaku: na jednu stranu se nikdy nemohli stát skutečnými Evropany kvůli přetrvávajícímu rasismu Britů. Na stranu druhou však byli odcizení od vlastní kultury, jíž nerozuměli, ale proto, že nemohou být Evropany, museli po svém reinterpretovat indické tradice. Tyto jejich reinterpretace se staly na Západě velmi populárními.

Sledovat tyto reinterpretace a jejich soulad s postupující modernizací Západu, ale se zohledněním dobového indického kontextu představuje dobrý způsob, jak porozumět kulturním proměnám světa v kontextu globalizující modernity.