Pcháč bezlodyžný (Cirsium acaulon) a jeho problematické chromozomy
Téma již má řešitele.- Řešitel
- Dita Vysloužilová - Gymnázium Brno, Křenová, příspěvková organizace
- Instituce
- Masarykova univerzita
- Fakulta/ústav
- Fakulta přírodovědecká
- Další údaje o pracovišti
- Ústav botaniky a zoologie
- Lektoři
- Jakub Šmerda
Velikost genomu (jádra) je považována za spolehlivý taxonomický znak, který bývá velmi stabilní. Zdá se, že toto neplatí u pcháče bezlodyžného (Cirsium acaulon), u kterého byly opakovaně detekovány dvě odlišné velikosti genomu (dva odlišné cytotypy). V přírodě lze pozorovat populace s "malým" genomem nebo smíšené s "malým" a "velkým" genomem. V literatuře jsou popisovány případy, kdy u některých jedinců pcháče bezlodyžného byly zaznamenány tzv. B-chromozomy. Nicméně, rozdíl ve velikosti genomů u obou cytotypů je poměrně veliký (cca 6%) a B-chromozomy by tak nemusely být jen jedinou příčinou rozdílné velikosti genomu.
Práce by se měla pokusit najít odpovědi na otázky: 1) Je rozkolísání ve velikosti genomu opravdu způsobeno B-chromozomy nebo aneuploidií? 2) Mohou být velikosti genomů spojené s určitým pohlavím? 3) Má rozložení populací (smíšené vs. nesmíšené) nějaký smysl (např.: populace se smíšenými cytotypy se vyskytují jen na okraji areálu výskytu, jako důsledek mezidruhové hybridizace)? 4) Je rozkolísání ve velikosti genomu důsledkem mezidruhové hybridizace? 5) Jak se velikosti genomů dědí?