Pro školitele

Krvácivé rány patří mezi celosvětově nejčastější druh poranění. Může se jednat o poranění od odřenin, přes malé tržné rány až po velká krvácivá zranění. U takovýchto poranění je důležité krvácení co nejefektivněji a nejrychleji zastavit, aby nedocházelo ke zbytečné ztrátě krve a zároveň co nejdříve započal hojivý proces poškozené tkáně. Jedním z prostředků, jak zástavy krvácení docílit, je použití hemostatických materiálů v různých formách. Hemostatika fungují na principu urychlení tvorby krevní sraženi, a tím přispívají k zástavě krvácení. Vývoj hemostatik probíhá po celém světě a výzkumné skupiny se snaží přijít s co nejefektivnějším materiálem, který by v konečném důsledku pomáhal zachraňovat životy. Při vývoji těchto materiálů je nejdůležitější jejich testování pomocí vhodných metod, díky kterým se materiály dají charakterizovat, optimalizovat a porovnávat mezi sebou. Aktuální používané metody a testovací postupy v laboratorní praxi nejsou vhodné pro všechny typy a formy látek a výsledky nejsou zcela porovnatelné, což snižuje možnost správné charakterizace vyvíjených materiálů. Nyní se jako nejvhodnější metoda pro testování hemostatik používá in vivo testování na zvířatech, které s sebou přináší mnoho komplikací. V první řadě se jedná o etický problém testování látek na zvířatech. V mnoha případech bývá běžnou praxí, že vyvíjené látky jsou testovány metodou pokus-omyl, čímž jsou zvířata zcela zbytečně vystavována testování. Dalším aspektem je finanční stránka věci, kdy testování na zvířatech je pro akademické výzkumné skupiny velmi finančně náročné. K reálnému testování se tudíž dostane jen malá část potenciálních vzorků. Snahou této práce je vývoj in vitro metod pro testování hemostatické aktivity biomateriálů, které by byly vhodné pro širokou škálu různých forem a typů hemostatických látek a také by byly schopné poskytovat objektivní, replikovatelné a snadno porovnatelné výsledky. Vývoj takových metod by umožnil lepší laboratorní testování a snížil by nutnost využívání testování na zvířatech, což by zvýšilo etický ráz a zároveň snížilo finanční náročnost výzkumu.