Jak stárnou obce Jihomoravského kraje?
Téma dosud nemá řešitele. Máš-li o něj zájem, zaregistruj se a přihlaš se k tématu.- Instituce
- Mendelova univerzita v Brně
- Fakulta/ústav
- Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií
- Další údaje o pracovišti
- Ústav sociálních studií
- Lektoři
- Dana Hübelová
Změna procesů vnitřní migrace v období od 90. let minulého století do současnosti výrazně ovlivnila také řadu demografických ukazatelů.
Jedním z univerzálních demografických procesů je populační stárnutí. Skutečnost, že se populace dožívá stále vyššího věku je veskrez pozitivní, neboť dokládá rostoucí kvalitu života nebo zdravotní péče. Z pohledu politického a ekonomického je však populační stárnutí problematické. Pod vlivem rezidenční suburbanizace se proměnil početní stav obyvatel řady obcí v zázemí města Brna, ale také se významně změnila jejich věková struktura. Do mnoha obcí se stěhovali mladí lidé, kteří zde zakládaly rodiny, nebo mladé rodiny s dětmi. Naopak periferní oblasti hlavně při hranicích Jihomoravského kraje zaznamenaly trend často zcela opačný. Cílem řešení tématu je identifikovat: 1) obce / regiony s příznivou resp. nepříznivou věkovou strukturou; 2) stanovit dynamiku populačního stárnutí v těchto obcích / regionech a 3) navrnout nástroj pro implementaci tématu populačního stárnutí do strategických dokumentů obcí a strategií rozvoje.
Sledování a hodnocení změn demografické struktury, zejména věku a s ním spojených odvozených ukazatelů (index stáří, indexy ekonomického zatížení aj.) nebo vzdělanostní struktury, a aplikace výsledků analýz do praxe patří ke klíčovým nástrojům vytváření strategií rozvoje obcí a regionů. Bez znalosti demografických charakteristik nelze efektivně rozhodovat v oblastech, jako jsou sociální a zdravotní péče, školství, dostupnost infrastruktury služeb apod.