Pro školitele

Konzumace mléčných produktů v počátcích zemědělské revoluce ve střední Evropě (5600-4800 BC) je velkým tématem na poli archeologie již mnoho desetiletí. Období starší doby kamenné, tzv. neolitu, lze obecně charakterizovat jako přechod od společností lovců a sběračů ke společnostem, jejichž hospodářství bylo více či méně založeno na zemědělské činnosti. Změny způsobu života se týkaly nejen osvojení si znalosti zemědělství, tedy chovu dobytka a kultivace plodin, ale také formy sídelní strategie (usedlejší způsob života, zakládání obydlí trvalejšího charakteru) či technologických inovací - výroba prvních keramických nádob, broušené kamenné industrie, rozvoj textilnictví - a dalšího přerodu sociálních a duchovních vztahů. Přechod k novému způsobu života byl velmi pozvolný a nerovnoměrný v každém dílčím regionu, k nimž často chybí nová data multidisciplinárně pojatého výzkumu. Rekonstrukce stravy bývá v archeologii nejčastěji postavena na makroskopickém určení archeozoologického (tj. pozůstatků zvířecích kostí) či archeobotanického (tj. pozůstatky rostlin) materiálu. Významným zdrojem informací v oblasti stravovacích návyků jsou nálezy keramiky, která byla primárně vyráběna právě jako "nádoby" sloužící k uskladnění, vaření či konzumaci potravy. Potrava totiž obsahuje látky charakteru tuky, vosky, oleje, hormony či vitamíny (odborně lipidy), které mohou zůstávat v porézních stěnách keramických nádob. Jejich extrakcí a laboratorním zpracováním můžeme získat cenné informace ohledně rostlinných a živočišných zdrojů potravy, které by z jiných archeologických pramenů nebylo možné získat. V kontextu stravy neolitických populací je zvlášť diskutovaným tématem konzumace mléka a mléčných produktů. S tím úzce souvisí otázka trávení laktózy u evropských populací v minulosti. Fermentací mléka, tedy výrobou sýrů a tvarohů, dochází nejen k navýšení trvanlivosti mléčného produktu, ale dochází také ke štěpení laktózy a snížení její intolerance, což je téma velmi aktuální i pro naši dobu. 

Projekt střední odborné činnosti by spočíval ve výběru archeologické lokality, která časově spadá do období neolitu a prvních zemědělců na Moravě (v archeologickém kontextu spjato s tzv. kulturou s lineární keramikou). Z dané lokality by byl učiněn výběr keramických nádob různého tvaru a velikosti tak, aby byla zajištěna metrická variabilita nádob a tedy i hypotetická různorodost z hlediska jejich funkčního využívání (vaření, skladování, stolování apod.). Výběr by se uskutečnil v příslušném muzeu, kde je materiál uložen a student by se tak mohl obeznámit s principy muzejní evidence nálezů. Z evropských lokalit pro dané časové období známe také nálezy cedníků, které sloužily k fermentaci mléka a výrobě sýrů a tvarohů (Salque et al. 2013) a dokazují znalost této techniky zpracování mléka již ve starší době kamenné. Fragmenty keramických cedníků jsou na Moravě velmi ojedinělé, nicméně to nevylučuje znalost fermentace mléka či jeho konzumaci v surové podobě. Soubor keramických nádob by byl v první fázi zdokumentován - vytvoření archeologické databáze a fotografická a kresebná dokumentace nálezů. Student by si osvojil práci s databázovými systémy a naučil se základní principy dokumentace archeologického nálezu. Z vybraných nádob by student za odborného dohledu extrahovat vzorky keramické hmoty, která by byla analyzována metodou antigen - protilátka. Za tímto účelem byl byl zakoupen kit Elisa. Daná metoda se projevila jako poměrně účinná při detekci mléčných tuků (Čiperová 2015) na rozdíl od tradičně využívané metody plynové chromatografie a hmotnostní spektometrie, které ve většině případů nedokázaly mléčné tuky zachytit vůbec. Laboratorní analýzy a vyhodnocení by probíhaly na Katedře analytické chemie při univerzitě v Olomouci, kde školitelka projektu dlouhodobě spolupracuje s laboratoří v tématu lipidových analýz keramiky. Student by se tedy přímo seznámil s prostředím odborného vědeckého pracoviště. Výsledky budou vyhodnoceny v širším kontextu střední Evropy, bude provedena rešerše základní literatury. Student si osvojí práci s odborným textem v českém, anglickém, příp. německém jazyce. Výsledky projektu SOČ budou rozvíjeny v kontextu aktuálního výzkumu školitelky, která se tématu systematicky věnuje (výzkum byl v minulosti podpořen projekty: „Internal Grant Agency of Masaryk university” by contract No. CZ.02.2.69/0.0/0.0/19_073/0016943; the Grant Agency of the Czech Republic under the contract No. GA20-19542S).

Citovaná literatura:

Čiperová, M. 2015: Detekce potravin na archeologické keramice. Mléčné proteiny v porézní keramice a význam mléka v minulosti a v archeologickém kontextu, zejména v neolitu jihozápadních a středních Čech. Bakalářská práce. Katedra archeologie, FF, Plzeň.

Salque, M. et al. 2023: Earliest evidence for cheese making in the sixth millennium BC in northern Europe, Nature 493, 522-525, doi:10.1038/nature11698.