Mezi nebem, vodou a zemí: vliv zvětrávání na chemické složení vápenců
Téma dosud nemá řešitele. Máš-li o něj zájem, zaregistruj se a přihlaš se k tématu.- Instituce
- Masarykova univerzita
- Fakulta/ústav
- Fakulta přírodovědecká
- Další údaje o pracovišti
- Ústav geologických věd
- Lektoři
- Tomáš Kumpan
Vápenec je usazená hornina, která má zcela výjimečné postavení, protože vzniká za spolupůsobení atmosféry, hydrosféry a biosféry. Vápence jsou největšími uložišti uhlíku, potažmo CO2, v rámci mělkého koloběhu uhlíku na Zemi, který je zásadní pro život a je spojený se skleníkovým efektem a vývojem klimatu. Uhlík se do vápenců dostává především díky organizmům, jejichž kostry, schránky a mikrobiální sraženiny se ukládají na dna moří nebo také "neživými" chemickými reakcemi.
Koloběh uhlíku je jeden z nejvýznamnějších cyklů, rozhodně však není jediný. Důležitý je oběh fosforu, dusíku, ale také manganu, železa a dalších prvků, které se vápenců také různou měrou týkají. Jedna část cyklu je vstup prvků do vápenců, druhou je cesta prvků z vápenců zpět do atmosféry nebo hydrosféry. To se děje především při jejich zvětrávání.
Navržený SOČ projekt je zaměřen na studium změn chemizmu během přirozeného zvětrávání vápenců.
Průběh prací:
1) v terénu Moravského krasu budou odebrány vzorky
2) na vzorcích dojde ke stanovení chemického složení v řezech mezi zvětralým povrchem a vnitřní „čerstvou“ částí vápence špičkovou analytickou metodou laserové ablace (laserová ablace se hmotnostní spektrometrií indukčně vázaného plazmatu)
SOČ projekt se bude snažit zjistit:
a) jaké prvky se konkrétně dávají do pohybu v různých fázích zvětrávání v konkrétních typech vápenců
b) a jaká je „bezpečná hloubka“ pro odběr geochemických vzorků pro rekonstrukce paleoprostředí
Požadavky na uchazeče: zájem o přírodní vědy, aktivní přístup, znalost angličtiny (většina publikací v angličtině)