Vliv použité naváděcí RNA na chybovost systému CRISPR/Cas9
Téma již má řešitele.- Řešitel
- Kristýna Lipovská - Gymnázium Tišnov, příspěvková organizace
- Instituce
- Masarykova univerzita
- Fakulta/ústav
- CEITEC 00216224
- Další údaje o pracovišti
- Laboratoř Funkční genomiky
- Lektoři
- Michal Šmída
- Podpora
- JCMM podpořila toto SOČ téma částkou 20 000 Kč na materiál a částkou 10 000 Kč na honorář školitele.
Objev technologie CRISPR/Cas9 znamenal obrovský převrat v molekulární biologii a genovém inženýrství. V současnosti se používá ve většině molekulárně-biologických laboratoří, ale také se již testuje v klinických studiích pro léčbu některých genetických onemocnění. I přes svoji vysokou specifitu jsou některé CRISPR naváděcí RNA nepřesné a způsobují nežádoucí efekty ve formě modifikace necílených genů. Bylo vyvinuto několik algoritmů predikující naváděcí RNA s co největší specifitou a přesností. Momentálně ovšem není jisté který z nich je nejúčinnější a jak moc „kvalitní“ naváděcí RNA je potřeba, aby se dosáhlo úspěšné modifikace cíle bez nežádoucích efektů. Studentka proto navrhne několik různě „kvalitních“ naváděcích RNA za použití tří nejpoužívanějších algoritmů a tyto naváděcí RNA vnese do buněčné linie. Metodou PCR amplifikace s následným sekvenováním určí účinnost editace ve specifickém i předpovězených nespecifických místech DNA. Tím studentka určí chybovost jednotlivých naváděcích RNA a faktory, které ji podmiňují.