Biomarkery stárnutí u české populace starší 90 let
K tématu se již není možné přihlásit. Školitel vybírá řešitele z přihlášených zájemců.- Instituce
- Masarykova univerzita
- Fakulta/ústav
- Fakulta lékařská
- Další údaje o pracovišti
- Ústav patologické fyziologie
- Lektoři
- Julie Dobrovolná
Zatímco chronologický věk, tedy věk kalendářní, označuje počet dnů, měsíců, let či dekád, po které žijeme, biologický věk označuje de facto vlastní "opotřebení" tkání, ke kterému v souvislosti se stárnutím dochází. S věkem se významně zvyšuje vnímavost vůči širokému spektru chorob, přičemž některé z nich vedou k výraznému zhoršení kvality života při nezkrácené očekávané délce života, zatímco jiné očekávanou délku života výrazně zkracují. I když je chronologický věk nenahraditelným ukazatelem rizika některých chorob, mohou mít dvě osoby stejného chronologického věku významně odlišný věk biologický a mohou mít i významně odlišné individuální riziko chorob, jejichž incidence s věkem narůstá. V současnosti neexistují jednoduché a finančně nenáročné metody určení biologického věku jedince. Identifikace vhodných biomarkerů a jejich použití k určení biologického věku by mohlo tedy zlepšit nejen odhad rizika vývoje některých komplexních chorob, ale i odhad léčebné odpovědi či určení typu rehabilitace. Záměrem tohoto projektu je proto identifikovat a validovat sadu nových biomarkerů stárnutí nebo jejich kombinací s cílem určit klinický potenciál těchto biomarkerů/kombinací pro odhad biologického věku jedince.