Supervisors

Buňky lidského těla jsou vystaveny různým životním podmínkám, včetně různých druhů stresu, a umí na ně reagovat. Jedna z forem buněčného stresu, která ovlivňuje chování buněk je primárně vyvolána přítomností abnormálních proteinů uvnitř buňky. Proteiny si buňky vyrábí zejména v endoplazmatickém retikulu (ER), a jejich správná tvorba je úzce spjatá s celkovým metabolickým stavem buňky, jejím stárnutím nebo poškozením, ale i se signály přicházejícími z okolního tkáňového mikroprostředí. Vnitřní nebo vnější podmínky tak mohou negativně ovlivňovat proteosyntézu a vést k akumulaci nesprávně vytvořených proteinů uvnitř ER. Buňky na tento stav reagují starobylou, evolučně konzervovanou signální dráhou („unfolded protein response“, UPR), která v závislosti na intenzitě stresu vede buď k adaptaci buňky na stresové podmínky, nebo k její programované buněčné smrti. Tuto signální dráhu ale umí „hacknout“ i nádorové buňky a využít ji třeba k úniku před cytostatickou léčbou. UPR tak představuje i možný cíl protinádorové léčby.

Naše výzkumná skupina se zabývá funkcí některých molekulárních regulátorů UPR a snažíme se odhalit, jak ovlivňuje stres endoplazmatického retikula život normálních a nádorových buněk. Vyžíváme k tomu buněčné linie i primární buňky a různé molekulárně biologické a biochemické metody, včetně pokročilé konfokální i elektronové mikroskopie. Cílem experimentálního projektu SOČ je naučit se zacházet s různými buněčnými kulturami, navodit u nich stresové podmínky a abnormální stav endoplazmatického retikula a následně za pomoci různých laboratorních metod zjistit, jak funkce konkrétních molekul v signální dráze UPR ovlivňuje život buněk a jejich chování.