Supervisors

Přírodní park Údolí Bílého potoka se rozkládá severozápadně od Brna mezi obcemi Velká Bíteš a Veverská Bítýška. Jeho osu tvoří asi 15 km dlouhý úsek Bílého potoka v hluboce zaříznutém údolí. Území se vyznačuje velkým podílem přírodě blízkých lesů různých typů, které se zde střídají v mozaice odpovídající lokálním odlišnostem v expozici svahů, geologii a dalších faktorech, daných poměrně dobře vyvinutým říčním fenoménem. Zejména v okolí několika mlýnů se na dně údolí místy zachovaly také polopřirozené nivní louky. Přes svou blízkost Brnu a turistickou atraktivitu oblasti je fauna hmyzu Údolí Bílého potoka takřka neznámá, což je zčásti dáno i tím, že zde dosud nebyla vyhlášena žádná maloplošná zvláště chráněná území, která by přitahovala větší pozornost profesionální ochrany přírody, odborné a laické veřejnosti (s výjimkou evropsky významné lokality Rozsypaná v katastru obce Javůrek, vymezené poměrně nedávno). Kvůli vysokému stupni zachovalosti a pestré škále biotopů lze však předpokládat výskyt velkého počtu druhů hmyzu včetně celorepublikově vzácných či ohrožených.

Cílem práce SOČ bude získat z území přírodního parku údaje o výskytu motýlů z nadčeledí Cossoidea, Drepanoidea, Noctuoidea, Geometroidea, Lasiocampoidea a Bombycoidea, které spojují poměrně velké rozměry těla a převážně noční aktivita většiny jejich zástupců a pro které se v praxi běžně používá termín „Macrolepidoptera“ (neboli „velcí noční motýli“, zahrnující např. můry, píďalky, lišaje a další podobné skupiny). Práce bude přímo navazovat na předchozí SOČ žadatele z minulého ročníku (realizovanou bez podpory JCMM), která byla pilotní studií provedenou na pěti lokalitách ve východní části přírodního parku v různých typech přírodě blízkých biotopů (údolní olšina, hercynská dubohabřina, suchá acidofilní doubrava, suťový les a vlhká nivní louka) a přinesla slibné výsledky. V roce 2020 budou údaje o výskytu nočních motýlů z těchto lokalit doplněny o jarní aspekt (který v roce 2019 nebyl zachycen kvůli relativně pozdnímu začátku terénních prací) a nově budou studovány další typy biotopů v Údolí Bílého potoka významné pro ochranu přírody, tj. bučiny, jedliny, fragmenty teplomilných doubrav a mezofilní louky. K terénnímu sběru dat bude využit přenosný světelný lapač/lapače (s UV LED diodami napájenými baterií) instalovaný standardizovaným způsobem postupně do všech sledovaných lokalit. Ty budou následně navštěvovány opakovaně od jara do podzimu kvůli zachycení sezónní proměnlivosti společenstev motýlů. Přilákaní motýli budou spočítáni a určeni do druhu - snadno poznatelné druhy přímo v terénu, vzorky většiny ostatních, hůře poznatelných druhů však budou odchyceny, vypreparovány a určeni doma/v laboratoři dle odborné literatury, případně po konzultaci s odborníkem, aby byla zajištěna správnost dat. Výsledná práce SOČ pak shrne všechny zjištěné údaje o výskytu velkých nočních motýlů z Údolí Bílého potoka z obou let (2019–2020), srovná jednotlivé studované biotopy navzájem co do druhového složení a výskytu vzácných či ohrožených druhů a porovná výsledky s publikovanými údaji o fauně motýlů jiných podobných území na Moravě (např. Podyjí, údolí Jihlavy, Oslavy a Chvojnice) v odborné literatuře . Veškerá získaná data o výskytu jednotlivých druhů motýlů budou nakonec importována do Nálezové databáze ochrany přírody spravované Agenturou pro ochranu a přírodu krajiny ČR (https://portal.nature.cz/nd/) a zpřístupněna tak profesionálům v ochraně přírody i veřejnosti.

Předpokládá se, že práce SOČ kromě základního poznání fauny velkých nočních motýlů Údolí Bílého potoka díky dobrému indikačnímu potenciálu této skupiny hmyzu pro ochranu přírody ve výsledku přispěje ke kvalifikovanějšímu plánování ochrany tohoto zajímavého a dosud odborníky poněkud přehlíženého území. Student se během práce dále zdokonalí ve svých praktických i teoretických dovednostech (práce v terénu při výběru vhodných lokalit a odběrech vzorků, determinace naloveného materiálu, vyhodnocení dat, vyhledávání informací v odborné literatuře a jejich zpracování do originálního textu).