Kořeny ruské expanze vůči Ukrajině. Rusko-ukrajinské vztahy v moderní době
Téma již má řešitele.- Řešitel
- Vanda Černošek - Gymnázium Brno-Bystrc, příspěvková organizace
- Instituce
- Historický ústav AV ČR, v. v. i.
- Další údaje o pracovišti
- Historický ústav AV ČR, v. v. i., pobočka Brno
- Lektoři
- Radomír Vlček
- Podpora
- JCMM podpořila toto SOČ téma částkou 10 000 Kč na materiál a částkou 10 000 Kč na honorář školitele.
Cílem projektu je vysvětlení historie a proměn vztahů mezi Ruskem a Ukrajinou od 17. století do současnosti s důrazem na jejich proměny od ustavení nezávislé Ukrajiny v srpnu 1991 po vyvolání otevřeného válečného konfliktu Ruskou federací v únoru 2022. Práce bude mít analyticko-syntetický charakter s oporou v dostupné literatuře.
Úkolem projektu je vysvětlit historické kořeny rusko-ukrajinských vztahů, zejména připojení tzv. pravobřežní Ukrajiny k Moskevské Rusi ve 2. polovině 17. století, ukrajinské snahy o vytvoření samostatného státu na konci 1. světové války a v době ruské občanské války a sovětizaci Ukrajiny ve 20. století. V této části půjde rovněž o objasnění v českém prostoru málo známých fenoménů tzv. korenizace a ukrajinizace, jež se odehrávaly v 19. a 20. století. Následně půjde o to vysvětlit, nakolik ukrajinizace, stejně jako v nejnovější době dekomunizace a derusifikace se staly součástí konstituování novodobé samostatné Ukrajiny. Rusko-ukrajinské vztahy posledních desetiletí vrcholící ruskou vojenskou agresí budou sledovány zejména pro období od Putinových prohlášení o znovuobnovení velkého Ruska v prosinci 1999 a tzv. oranžové revoluce v Kyjevě v listopadu 2004.
Hlavní knižní opory: Serhii Plokhy, Brána Evropy: dějiny Ukrajiny. Brno 2023; Jan Rychlík – Bohdan Zilynskyj – Robert Paul Magocsi, Dějiny Ukrajiny. Praha 20151, Praha 20222; Oleksandr Bojko – Vladimír Goněc, Nejnovější dějiny Ukrajiny. Brno 1997; Petr Koubský, Stručné dějiny Ukrajiny. Od Kyjevské Rusi až k Zelenskému. Bratislava 2022; Zbyněk Vydra a kol., Dějiny Ruska. Praha 20171; Praha 20222. Cizojazyčná literatura (anglická, německá, ukrajinská či ruská) bude volena podle jazykových kompetencí řešitele projektu.