Supervisors

Sociologie má řadu teorií využívajících jako vysvětlující proměnnou vzdělání. Známe například. teorii vzdělanostní homogamie, která říká, že s výrazně vyšší pravděpodobností vstoupí do manželství lidé s podobným vzděláním (vysokoškolák s vysokoškolačkou, vyučený s vyučenou) než lidé s odlišným vzděláním (vysokoškolák s vyučenou, vyučený s vysokoškolačkou). Teorie vzdělanostní reprodukce zase řeší nespravedlnost v přístupu ke vzdělání. Z různých příčin mají potomci vysoce vzdělaných rodičů výrazně zvýhodněni v přístupu k vlastnímu vzdělání. Mají mnohem vyšší šance na to, že sami vystudují vysokou školu, s mnohem větší pravděpodobností se dostanou na elitní gymnázium apod. Jen málokdo (v českém prostředí snad nikdo) řeší vliv více generací, tedy zda, případně jak, ovlivňuje naše vzdělanostní dráhy třeba vzdělání prarodičů nebo praprarodičů.

Práce SOČ by měla dvě fáze. Nejprve je potřeba získat potřebná data, která v českém prostředí neexistují. Tzn. udělat jednoduché dotazníkové šetření na vlastní škole, případně na více školách v republice (záleží na ambicích soutěžící/ho). Ten by obsahoval několik otázek na vzdělání rodičů, prarodičů, případně praprarodičů, zkrátka nejvyšší dosažené vzdělání napříč co nejvíce generacemi. V druhé fázi se pomocí jednoduchých statistických analýz podíváme na vybranou sociologickou teorii týkající se vzdělání a pokusíme se ověřit její platnost. Teorie bude zvolena podle zájmů studenta/ky.

Pro úspěšné řešení tohoto tématu je tedy potřebná zejména cílevědomost a schopnost pracovat průběžně, protože sběr dat nějaký čas zabere. Matematiku/statistiku nemusíte vyloženě milovat, ale aspoň byste neměli trpět fóbií z čísel. Zbytek se zvládnete rychle naučit.