Supervisors

Střevní mikrobiom hraje klíčovou roli při udržování zdraví zvířat a lidí. Tvoří ho bakterie, houby, viry a prvoci, z nichž Blastocystis patří k nejméně prozkoumaným, zejména co se týče vlivu na zdraví či nemoci. Blastocysty patří mezi nejrozšířenější extracelulární symbionty obývající dolní část zažívacího traktu člověka, přičemž se jejich prevalence mezi industrializovanými (7-50 %) a rozvojovými zeměmi (> 50 %) značně liší. Donedávna byly považované za parazity úzce spojované se syndromem dráždivého tračníku. V poslední době se však objevují názory, že jsou důležitou součástí zdravého střevního mikrobiomu a pro člověka prospěšné. Hostitelské spektrum blastocyst je rozmanité, zahrnuje primáty a další savce, ptáky, plazy, obojživelníky a také hmyz. Běžně kolonizují všežravce a býložravce, ale zřídka se vyskytují u striktních masožravců. Životní cyklus Blastocystis zatím není zcela pochopený. Známé jsou čtyři hlavní morfologické formy, a to a) vakuolární, b) granulární, c) améboidní a d-e) cysta, která slouží k šíření blastocyst. K nákaze dochází fekálně–orální cestou (cysty jsou uvolňovány stolicí do vnějšího prostředí), například kontaminovanou vodou nebo potravou, či přímým kontaktem.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Cílem práce bude sledovat výskyt Blastocystis ve střevě hmyzu vázáného na blízkost lidských obydlí (např. švábů a much) jenž by mohl přispívat k efektivnější cirkulaci blastocyst (např. mezi lidmi a zvířaty nebo mezi lidskými obydlími). Téma je vhodné pro někoho, kdo preferuje propojit aktivní pobyt venku (odlov hmyzu v blízkosti lidských obydlí a farem) s laboratorní prací (pitva hmyzu, příprava a barvení mikroskopických preparátů) a mikroskopickými analýzami. Rovněž lze pracovat se šváby získanými z různých chovů.

Rozsah a konkrétní náplň práce lze po domluvě upravit.