Kvalita vnitřního prostředí ve starověkém keltském obydlí
Téma dosud nemá řešitele. Máš-li o něj zájem, zaregistruj se a přihlaš se k tématu.- Instituce
- Masarykova univerzita
- Fakulta/ústav
- Fakulta přírodovědecká
- Další údaje o pracovišti
- RECETOX
- Lektoři
- Simona Rozárka Jílková
- Podpora
- Téma nebylo finančně podpořeno.
Vnitřní prostředí (domácnosti, kanceláře, školy atd.) jsou pro zdraví člověka klíčová, protože v nich průměrný Evropan tráví nejvíce času (více jak 90 %). Zároveň víme, že ve vnitřních prostředích je koncentrace mnohých organických polutantů (škodlivin) vyšší, než ve venkovním prostředí. Je to dáno jak jinými podmínkami (celkově menší objem vzduchu, malé proudění vzduchu, méně slunečního záření atd.), tak materiály, které se v budovách využívají. Leckteré materiály obsahují zpomalovače hoření pro zajištění požární bezpečnosti, různá změkčovadla nebo barviva plastů a další.
Jednou skupinou organických polutantů jsou i polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH) a jejich deriváty, které vznikají při jakémkoliv nedokonalém hoření. Vyšší koncentrace bývají v domech s kotlem na tuhá paliva nebo plyn, v domácnostech s krbem, s plynovým vařičem atd. Vyšší koncentrace PAH jsou spojovány s vyšším rizikem zdravotních obtíží zahrnující astma nebo rakovinu.
V této práci se zaměříme na zodpovězení několika otázek: Jaké koncentrace PAH měli lidé v minulých dobách (konkrétně Kelti) ve svých obydlích v zimním období? Jak ovlivňovali kvalitu ovzduší jak uvnitř, tak poblíž obydlí? Jak se dané koncentrace liší od měřených hodnot v dnešních domácnostech a ve volném ovzduší?