Metody skenovací elektronové mikroskopie a její pokročilé zobrazovací techniky

Téma dosud nemá řešitele. Máš-li o něj zájem, zaregistruj se a přihlaš se k tématu.
Instituce
Vysoké učení technické v Brně
Fakulta/ústav
Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií
Další údaje o pracovišti
Ústav fyziky
Lektoři
Nikola Papež
Podpora
Téma nebylo finančně podpořeno.

Elektronové mikroskopy fungují z obecného hlediska na podobném principu, jako jejich optické protějšky. Zásadní rozdíl však je, že používají zaostřený svazek elektronů místo světla, fotonů, k zobrazení vzorku a získání informací o jeho struktuře a složení. Na rozdíl však od optického mikroskopu, elektronové mikroskopy dosahují mnohonásobně vyšších přiblížení a stávají se tak velmi důležitým nástrojem ve vědě a výzkumu. Po dopadu elektronového svazku na povrch zkoumaného materiálu dochází k různým interakcím a v dnešní době již existuje mnoho detektorů, které jsou vznikající jevy schopny zachytit. Jako jeden z příkladů může být elementární prvková analýza vzorku. Jiným příkladem může být zase tvorba litografických struktur.

 

Student se v této práci seznámí a naučí ovládat skenovací elektronový mikroskop i včetně několika dalších pokročilých technik, jako je například energiově disperzní spektroskopie. Další výzvou a úlohou bude popsat rozdíly a vlivy při zkoumání několika odlišných specifických materiálů, kde každý z nich vyžaduje jiný přístup či přípravu pro dané pozorování a analýzu. Hotová práce pak bude představovat souhrn těchto výsledků včetně teoretického pozadí daného problému.

 

Součástí celého procesu práce bude i nahlédnutí do Středoevropského technologického institutu (CEITEC Nano) pro výzkum v oblasti nanotechnologií a materiálových věd. Student bude mít také k dispozici pracoviště s počítačem, které může k práci využívat. Vzhledem k tomu, že Brno je největším centrem oblasti výroby elektronových mikroskopů na světě (působí zde firmy jako je Thermo Fisher Scientific, Tescan či Delong Instruments), student tak získá cenné zkušenosti jak po praktické, tak po teoretické stránce, které může v budoucnu dobře využít. Rovněž pro další rozvoj v oblasti nanotechnologií tak mají tyto znalosti velmi významný podíl.